20. Olomoucký fyzikální kaleidoskop

Přednášky

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sopkách, ale báli jste se zeptat

Mgr. Petr Brož, Ph.D.

Sopky a sopečná činnost bezesporu patří k jedněm z nejúchvatnějších projevů Země. Děsí i fascinují lidstvo od nepaměti. Během okamžiku totiž dokáží způsobit smrt a zkázu nebo převrátit běh lidských dějin vzhůru nohama, ale současně sopkám vděčíme za to, že na modré planetě existuje život. V rámci povídání se společně vydáme na cestu poznání, během které si vysvětlíme, jak sopky vznikají, jak nám mohou uškodit i prospět nebo jak jejich existence souvisí s deskovou tektonikou. Nicméně se připravte, že kam přesně zavítáme, bude záležet hlavně na vás a vašich dotazech.

Rozptyl světla: od Vikingů k Ramanově spektroskopii, se zastávkou ve vinném sklípku

RNDr. Josef Kapitán, Ph.D.

Rozptyl světla spočívající v interakci světla s hmotou patří mezi základní fyzikální jevy, se kterými se setkáváme ve všech oblastech každodenního života. Obecně je možné říct, že pokud světlo dopadá na překážku, způsobí oscilaci vázaných nábojů, které pak samy vyzařují ve všech směrech. Pomocí rozptylu světla je možné vysvětlit původ tak základních jevů, jako je například lom světla, barva a polarizace oblohy. Ukážeme, že rozptyl světla je možné využívat ke zkoumání struktury a dynamického chování molekul například pomocí Ramanovy spektroskopie a obzvláště zajímavé jevy je možné pozorovat u látek vykazujících optickou aktivitu.

Mikrosvět živých systémů očima mikroskopie

RNDr. Roman Kouřil, Ph.D.

Mikroskopie nám umožňuje fascinující pohled do světa, který je pro lidské oko běžně neviditelný. Od sestavení prvního světelného mikroskopu uběhlo již více než 350 let. Během této doby prošla mikroskopie obrovským vývojem, díky kterému má dnes své nezastupitelné místo v různých odvětvích lidské činnosti. Jako klíčový moment lze chápat odvození závislosti rozlišení mikroskopu na vlnové délce světla a numerické apertuře objektivu. Pochopení této závislosti vedlo k rozvoji řady mikroskopických metod, které se snažily rozlišovací schopnost mikroskopu posunout k vyšším hodnotám. V dnešní době se tak kromě klasické světelné mikroskopie můžeme setkat také s fluorescenční a konfokální mikroskopií nebo speciálními metodami super-rozlišovací mikroskopie. Samostatnou skupinu pak tvoří elektronová mikroskopie, která možnosti pozorování objektů posunula na molekulární a atomární úroveň. Cílem přednášky je prezentace principů základních mikroskopických metod a ukázek jejich aplikací.

Mise Artemis a výhledy do nadějné budoucnosti

Nanoklastry a nanočástice ušlechtilých kovů, jejich unikátní optické vlastnosti

doc. RNDr. Karolína Šišková, Ph.D.

Předpona nano- (znamenající 10^-9) začala být v posledních desetiletích velice populární nejen ve vědeckém světě, ale povědomí o nanomateriálech a nanotechnologiích je už poměrně dobře rozšířeno i mezi laickou veřejností. V této přednášce se zaměříme pouze na ušlechtilé kovy (tzn. Au, Ag, Cu) v nanorozměrech. Všeobecně jsou více známy antibakteriální a antimykotické účinky Ag či Cu nanočástic či údajně blahodárné účinky koloidního zlata; avšak málokdo informuje laickou veřejnost o unikátních optických vlastnostech těchto nanočástic a nanoklastrů, které mohou být rovněž využity. Zde je ještě nutno podotknout, že nanoklastry ušlechtilých kovů jsou definovány do velikosti max. 2 nm, zatímco objekty převyšující tento rozměr jsou nanočástice. Z tohoto důvodu bývají nanoklastry nazývány mezistupněm mezi atomy a nanočásticemi. Každá z dvou definovaných kategorií má v případě ušlechtilých kovů specifické optické projevy a právě o nich bude tato přednáška.

Zašmodrchaná fyzika

doc. Mgr. Jan Soubusta, Ph.D., a Mgr. Antonín Černoch, Ph.D.

Nobelova cena za fyziku za rok 2022 připadla vědcům, kteří zkoumali kvantovou provázanost. Ta byla poprvé zmíněna téměř před sto lety Albertem Einsteinem a jeho kolegy jako cosi, co přece nemůže fungovat. Vyvrátit Einsteinův omyl a potvrdit existenci kvantové provázanosti pomocí fyzikálních experimentů se povedlo až po Einsteinově smrti. Plné možnosti tohoto kvantového fenoménu jsme schopni docenit ale až nyní, kdy napomáhá například k bezpečnému přenosu informace komunikačním kanálem a k rychlejším matematickým výpočtům.

Science show

Pevnost poznání

Co spojuje cestování mezi planetami, kilogram peří a čočku mikroskopu? Vydejte se s námi na neuvěřitelnou cestu od obrovských vesmírných těles až do jádra atomu. Mili, mikro, mega, giga a mnoho dalších běžně používaných jednotek si představíme pořádně z blízka. Kromě opravdu velkých nebeských objektů se zaměříme na ty opravdu velmi malé. Názornými a zábavnými pokusy si představíme nanotechnologie, strukturu DNA nebo jak proměnit vodu ve víno.

Exkurze do laboratoří

Pro zájemce budou připraveny exkurze do laboratoří:
V 9.00, 9.30, 10.00, 10.30, 11.00 a 11.30 budou pro skupinky zájemců připraveny exkurze:

• Foucaultovo kyvadlo
• Laboratoř infraoptiky
• Laboratoř koherenční zrnitosti*
• Laboratoř kvantové informace*
• Laboratoř kvantové optiky a kvantové informatiky
• Laboratoř laserů pro průmyslové využití*
• Laboratoř laserů a holografie
• Laboratoř mechaniky a molekulové fyziky
• Laboratoř optoelektroniky
• Laboratoř pro nanomateriálový výzkum
• Měření optických vlastností lidského oka
• Výuková laboratoř atomové a jaderné fyziky
• Výuková laboratoř elektroniky
• Výuková laboratoř optiky
• BONUS: česká stopa v mezinárodních projektech ATLAS-CERN, Pierre Auger Observatory a Cherenkov Telescope Array*

Poznámka: Laboratoře označené hvězdičkou (*) jsou ve vedlejší budově (17. listopadu 50a). Změny programu vyhrazeny.