Home Aktuální ročník Minulé ročníky Odkazy Kontakt

Olomoucký fyzikální Kaleidoskop

21. ročník: pátek 19. 1. 2024

Program 21. ročníku 19. 1. 2024

Program ke stažení (PDF)

Těšíme se na Vaši účast, změny programu vyhrazeny!

Přednášky

Čo vidia na Zemi naše oči vo vesmíre?

Mgr. Bc. Roman Bohovic, Ph.D. (PřF MU Brno)

Dnes už môže postaviť a vypustiť malú družicu na pozorovanie Zeme takmer každý. Nízka obežná orbita je rušné miesto, kde začína byť tesno. Nás ale zaujíma, čo tieto družice dokážu, na čo sú dobré, predovšetkým tie s optickými kamerami. Napodiv, dnes sme ďalej v dostupnosti družíc, než v ich využití v bežných aplikáciách na Zemi. Tých však nie je málo - od poľnohospodárstva, kde navigujú precízne traktory, cez monitoring kvality ovzdušia až po vyhodnocovanie množstva uhlíku, ktorý zachytávajú stromy. Skrátka dáta z pozorovania Zeme majú množstvo praktických aplikácia všade okolo nás. A práve tie sa vo World from Space snažíme hľadať a posúvať.

Částicová fyzika v laboratoři CERN

Mgr. Jiří Kvita, Ph.D.

Částicová fyzika v laboratoři CERN se netočí jen kolem největšího urychlovače LHC. Součástí přednášky tak bude nejen virtuální exkurze k největšímu současnéhu částicovému experimentu ATLAS, ale také ukázka stolního experimentu, který umí rozeznat jednotlivé částice. Jak vidí částice experiment ATLAS, a jaké vidí zase kapesní detektor na palubě letadla? Jaké je spojení laboratoře, kde se urychlují zejména protony, s fyzikou lehkých a téměř neinteragujících neutrin? Ukážeme si, že získat částice o vysokých energiích může být v něčem podobně obtížné jako zkoumat ty na mnohem nižších energiích.

S fotony se musí počítat

Mgr. Josef Hloušek, Ph.D.

Hlavním objektem zájmu v kvantové optice jsou fotony. Metody pro jejich vytváření, manipulaci a měření představují klíčové výzvy kvantových technologií s čím dál větším mezioborovým přesahem. Například kvantová kryptografie je již komerčně dostupnou technologií, která bezpečnost zašifrované komunikace garantuje přímo zákony kvantové fyziky. Kvantová metrologie posouvá hranici rozlišení při detekci a umožnila tak objev gravitačních vln. Pokročilá multifotonová detekce je nezbytná i při analýze fluorescenčních sloučenin pro identifikaci a kvantifikaci chemických činidel nebo v optické mikroskopii biologických a medicínských vzorků. A v neposlední řadě i pro kvantové počítače a simulátory na fotonické bázi je kritické pracovat s jednofotonovými kvantovými stavy.

„Termodynamika z nezvyklých úhlů“ s podtitulem „Maxwellův démon, černé díry, fotony, počítače...“

prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.

TBA

Budiž světlo

Mgr. Marek Rác, Ph.D.

Luminiscence je spontánní záření pevných nebo kapalných látek. Na některé druhy luminiscence narazíme každý den (elektroluminiscence LED diod, fotoluminiscence zářivek či katodoluminiscence televizní obrazovky), jiné jsou méně časté (triboluminiscence vyvolaná působením tlaku, radioluminiscence vyvolaná ionizujícím zářením). V rámci přednášky si vysvětlíme základní princip luminiscence, ukážeme si příklady z běžného života, a na závěr se rozpovídáme o bioluminiscenci živých organismů a jejím významu.

Jak vzniká lidský hlas?

prof. RNDr. Jan ŠVEC, Ph.D. et Ph.D.

Seznámíme se s procesy vzniku hlasu v lidském těle. Podíváme se, jak kmitají hlasivky, jaký zvuk díky tomu vzniká a jak se tento zvuk mění v dutinách nad hlasivkami, tak aby vznikl finální hlas. Také si vysvětlíme, co je to akustické spektrum a jak lze hlas rozložit na jednotlivé složky.

Nejteplejší nebo nejchladnější léto?

Mgr. Jan Veselý (Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy)

Evropská kosmická agentura provozuje v rámci programu Copernicus družice Sentinel, které sledují Zemi – fotografují, měří různé veličiny. Na základně dat o teplotě oceánu je vystavěna tato dílna. Podle družicových měření byla v červenci 2023 průměrná globální teplota oceánu rekordní, o 0,6 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Zdá se to jako malá odchylka, ale ve skutečnosti to znamená obrovské teplo, jež se uvolní do atmosféry a přemění se v kinetickou a potenciální energii. Půjdeme cestou pátrání po energii uvolněné při různých známých fyzikálních dějích. Za alespoň řádově srovnatelnou energií se budeme muset vydat až do vesmíru.

Za hranice viditelného: Rentgenové a gama záření ve službách lidského poznání

Mgr. Vlastimil Vrba, Ph.D.

Během více než jednoho a čtvrt století od jejich objevu se rentgenové a gama paprsky staly nedílnou součástí široké škály vědeckých, lékařských a technických disciplín. Podívejme se na fascinující cestu, kterou prošlo poznávání světa skrze toto „neviditelné“ záření – od prvních experimentů a aplikací až po moderní fotonové zdroje a nově přicházející výzvy. Jak například měřit čas přesněji pomocí „jaderných hodin“ či jak vytvořit gama laser? Přednáška poskytne komplexní pohled na vývoj a význam rentgenových a gama paprsků ve službách lidského poznání.

Science show

lektoři Pevnosti poznání

Workshopy pro učitele

  • Vlnové a částicové vlastnosti elektronů a jejich demonstrace

    RNDr. Aleš Trojánek, PhD. (Gymnázium Velké Meziříčí)

  • Experimenty s vypůjčitelnými termokamerami

    lektoři Pevnosti poznání

Exkurze do laboratoří (9:00–12:00)

  • Foucaultovo kyvadlo (10:00, přízemí)
  • Laboratoř digitální holografie (4. podlaží, pro vážné zájemce)
  • Laboratoř kvantové optiky a kvantové informatiky (4. podlaží)
  • Laboratoř pro materiálový výzkum (4. podlaží)
  • Laboraratoř nanotechnologií a elektronový mikroskop (4. podlaží)
  • Laboratoř školních pokusů (4. podlaží)
  • Měření vlastností lidského oka a brýlová technologie (4. podlaží)
  • Stánek s optickými experimenty přímo před Katedrou optiky (4. podlaží)
  • Výuková laboratoř elektroniky (4. podlaží)
  • Výuková laboratoř mechaniky (4. podlaží)
  • Výuková laboratoř molekulové fyziky (4. podlaží)
  • Výuková laboratoř optiky (4. podlaží)
  • Laboratoř kvantové informace (SLO)
  • Laboratoř laserů pro průmyslové využití (SLO)
  • BONUS: česká stopa v mezinárodních projektech ATLAS-CERN, Pierre Auger Observatory a Cherenkov Telescope Array (SLO)
Logo Kaleidoskopu

Místo konání

Přírodovědecká fakulta UP.

Adresa: 17. listopadu 1192/12, Olomouc
Interaktivní mapa.

Z nádraží ČD je nejvhodnější použít tramvajové linky č. 2, 4 nebo 6 (2. zastávka Žižkovo náměstí) nebo 1, 5 a 7 (2. zastávka Envelopa) nebo dojít pěšky (cca 15 minut), z autobusového nádraží použijte tramvaj č. 4 (3. zastávka). Jízdní řády MHD v Olomouci lze najít na adrese http://www.dpmo.cz/.

Kontakty na organizátory:

Mgr. Roman Chvátal, Pevnost poznání Olomouc, roman.chvatal@upol.cz, tel. 585634141
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D., Katedra experimentální fyziky, lukas.richterek@upol.cz, tel. 585634104
prof. RNDr. Miloslav Dušek, Ph.D., Katedra optiky, dusek@optics.upol.cz, tel. 585634272
doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc., Katedra experimentální fyziky, roman.kubinek@upol.cz, tel. 585634285