Archiv minulých ročníků
Olomoucký fyzikální kaleidoskop se pomalu stává akcí s víceletou tradicí. Na této stránce si můžete prohlednout programy i fotodokumentaci z minulých let a stáhnout prezentace z některých přednášek.
Mgr. Petr Brož, Ph.D.
Sopky a sopečná činnost bezesporu patří k jedněm z nejúchvatnějších projevů Země. Děsí i fascinují lidstvo od nepaměti. Během okamžiku totiž dokáží způsobit smrt a zkázu nebo převrátit běh lidských dějin vzhůru nohama, ale současně sopkám vděčíme za to, že na modré planetě existuje život. V rámci povídání se společně vydáme na cestu poznání, během které si vysvětlíme, jak sopky vznikají, jak nám mohou uškodit i prospět nebo jak jejich existence souvisí s deskovou tektonikou. Nicméně se připravte, že kam přesně zavítáme, bude záležet hlavně na vás a vašich dotazech.
RNDr. Josef Kapitán, Ph.D.
Rozptyl světla spočívající v interakci světla s hmotou patří mezi základní fyzikální jevy, se kterými se setkáváme ve všech oblastech každodenního života. Obecně je možné říct, že pokud světlo dopadá na překážku, způsobí oscilaci vázaných nábojů, které pak samy vyzařují ve všech směrech. Pomocí rozptylu světla je možné vysvětlit původ tak základních jevů, jako je například lom světla, barva a polarizace oblohy. Ukážeme, že rozptyl světla je možné využívat ke zkoumání struktury a dynamického chování molekul například pomocí Ramanovy spektroskopie a obzvláště zajímavé jevy je možné pozorovat u látek vykazujících optickou aktivitu.
RNDr. Roman Kouřil, Ph.D.
Mikroskopie nám umožňuje fascinující pohled do světa, který je pro lidské oko běžně neviditelný. Od sestavení prvního světelného mikroskopu uběhlo již více než 350 let. Během této doby prošla mikroskopie obrovským vývojem, díky kterému má dnes své nezastupitelné místo v různých odvětvích lidské činnosti. Jako klíčový moment lze chápat odvození závislosti rozlišení mikroskopu na vlnové délce světla a numerické apertuře objektivu. Pochopení této závislosti vedlo k rozvoji řady mikroskopických metod, které se snažily rozlišovací schopnost mikroskopu posunout k vyšším hodnotám. V dnešní době se tak kromě klasické světelné mikroskopie můžeme setkat také s fluorescenční a konfokální mikroskopií nebo speciálními metodami super-rozlišovací mikroskopie. Samostatnou skupinu pak tvoří elektronová mikroskopie, která možnosti pozorování objektů posunula na molekulární a atomární úroveň. Cílem přednášky je prezentace principů základních mikroskopických metod a ukázek jejich aplikací.
doc. RNDr. Karolína Machalová Šišková, Ph.D.
Předpona nano- (znamenající 10-9) začala být v posledních desetiletích velice populární nejen ve vědeckém světě, ale povědomí o nanomateriálech a nanotechnologiích je už poměrně dobře rozšířeno i mezi laickou veřejností. V této přednášce se zaměříme pouze na ušlechtilé kovy (tzn. Au, Ag, Cu) v nanorozměrech. Všeobecně jsou více známy antibakteriální a antimykotické účinky Ag či Cu nanočástic či údajně blahodárné účinky koloidního zlata; avšak málokdo informuje laickou veřejnost o unikátních optických vlastnostech těchto nanočástic a nanoklastrů, které mohou být rovněž využity. Zde je ještě nutno podotknout, že nanoklastry ušlechtilých kovů jsou definovány do velikosti max. 2 nm, zatímco objekty převyšující tento rozměr jsou nanočástice. Z tohoto důvodu bývají nanoklastry nazývány mezistupněm mezi atomy a nanočásticemi. Každá z dvou definovaných kategorií má v případě ušlechtilých kovů specifické optické projevy a právě o nich bude tato přednáška.
doc. Mgr. Jan Soubusta, Ph.D., a Mgr. Antonín Černoch, Ph.D.
Nobelova cena za fyziku za rok 2022 připadla vědcům, kteří zkoumali kvantovou provázanost. Ta byla poprvé zmíněna téměř před sto lety Albertem Einsteinem a jeho kolegy jako cosi, co přece nemůže fungovat. Vyvrátit Einsteinův omyl a potvrdit existenci kvantové provázanosti pomocí fyzikálních experimentů se povedlo až po Einsteinově smrti. Plné možnosti tohoto kvantového fenoménu jsme schopni docenit ale až nyní, kdy napomáhá například k bezpečnému přenosu informace komunikačním kanálem a k rychlejším matematickým výpočtům.
Co spojuje cestování mezi planetami, kilogram peří a čočku mikroskopu? Vydejte se s námi na neuvěřitelnou cestu od obrovských vesmírných těles až do jádra atomu. Mili, mikro, mega, giga a mnoho dalších běžně používaných jednotek si představíme pořádně z blízka. Kromě opravdu velkých nebeských objektů se zaměříme na ty opravdu velmi malé. Názornými a zábavnými pokusy si představíme nanotechnologie, strukturu DNA nebo jak proměnit vodu ve víno.
Mgr. Marek Rác, Ph.D.
Technická revoluce pronikla do všech aspektů našeho života. Zvykli jsme si, že roboti zastanou mnoho různorodých činností od práce na výrobní lince po vysávání kobercu. I tradiční odvětví jako je zemědělství má dnes k dispozici legie robotů schopné samostatně farmařit. Jak ale robot pozná co je plevel a co plodina, kdy je potřeba přihnojit či zalít, a které jablko je zralé? V rámci přednášky se podíváme na zoubek fyzikálním principům nezbytnym pro správné fungovám autonomní farmy.
Mgr. Petr Münster
Večer dne 24. června 2021 se na Břeclavsku a Hodonínsku vyskytlo v rámci výrazné supercely ničivé tornádo. S intenzitou F4 určenou na základě pozemních průzkumů se jedná o historicky nejsilnější evidované tornádo na českém území, které bylo co nejpodrobněji prozkoumáno. Mezi hlavní cíle souhrnné zprávy zpracovávané mnoha odborníky několika instituci patřilo zežména vyhodnocení toho, co tornádu předcházelo, zda a jak bylo možné lépe reagovat a co bude nutné ucinit, aby nás podobné situace příště nezaskočily nepřipravené.
doc. RNDr. Mgr. František Pluháček, Ph.D.
Zrakové klamy představují nesouhlas mezi zrakovým vjemem a skutečností. Příčinou těchto jevů mohou být fyziologické procesy a jevy, ale také například špatné vyhodnocení vnímané scény. Posluchači se tedy nejprve krátce seznámł s problematikou vzniku zrakoveho vjemu a organizací zrakového vnímání. Nasledně budou prezentovány jednotlivé typy zrakových klamů v rozdělení na tyziologické, geometrické, perspektivní a psychologické. Každý z typů bude popsán a demonstrován na vhodných zajímavych příkladech a zejména u fyziologických klamu bude zmíněno možné vysvětlení jejich vzniku.
Mgr. Jan Tomáštík, Ph.D.
Všechny materiály i objekty světa mají jednu důležitou část a tou je povrch. Skrze povrch s okolím interaguje kladivo, talíř, silnice i komora nukleárního reaktoru. Jak se povrchy testují a upravují tenkými vrstvami, abychom vytvořili třeba nezničitelný motor, nejodraznější zrcadlo či zcela nepromokavou bundu vám poví fyzik a popularizátor Jan ”Vědátor” Tomáštík. Přihodí i pár špetek z výzkumu vrstev, kterému se uplynulý rok věnoval v USA na Virginia Tech.
prof. Mgr. Jaroslav Řeháček, Ph.D.
Funkce astronomických teleskopů umístěných na zemském povrchu je zásadním způsobem ovlivněna průchodem světla turbulentní atmosférou. Po stručném úvodu do problematiky optického zobrazení a atmosférické turbulence budou představeny základní prvky adaptivních optických systémů umožňujících do značné míry odstranit vliv atmosféry a vylepšit rozlisenípozemských teleskopů. Zavěrem budou zmíněny nové techniky superrozlišení založené na trídení prostorovych módů světla.
doc. RNDr. Jan Švec, Ph.D. et Ph.D.
Seznámíme se s procesy vzniku hlasu v lidském těle. Podíváme se, jak kmitají hlasivky, jaký zvuk díky tomu vzniká a jak se tento zvuk mění v dutinách nad hlasivkami, tak aby vznikl finální hlas. Take si vysvětlíme, co je to akustické spektrum a jak lze hlas rozložit na jednotlivé složky.
Mgr. Jakub Navařík, Ph.D.
Chytrý telefon je dnes běžnou součástí našich životů a velká část populace si už neumí představit svět bez ně]. Aby nás chytrý telefon mohl propojovat se světem okolo nás, skrývá se v něm celá rada špičkových a přelomových vynálezů. Co je největšl součástkou telefonu, díky čemu telefon umí otočit displej, vyfotit fotografii, nebo navigovat nás ulicemi velkoměsta? Kde se v telefonu skrývá Albert Einstein a jak dopadne srovnání výpočetního výkonu telefonu a navigačního systému mise Apollo? To vše a mnohem více se zábavnou formou dozvłte v popularizační přednášce „Fyzika uvnitř chytrého telefonu"!
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.
I barvy se dají měřit. Možná to někoho překvapí, ale ve fyzice umíme i takovou barvu převést na soubor Čísel, které ji přesně vystihují. Přednáška zasvětí posluchače to tajů fyziky barev. Vysvětlíme si, kde se barevný vjem bere, jak ho dokážeme popsat a jak ho dokážeme v laboratoři objektivně měrit přístroji.
Program
Fotodokumentace »
Krátká videoreportáž (© Pevnost poznání)
Program
Fotodokumentace »
Informace na ČRo 2 – Praha
Informace v MF DNES
Program
Fotodokumentace »
Krátká televizní reportáž (© Česká televize)