21. ročník v roce 2024
Program
Fotodokumentace » (plná verze »)
Čo vidia na Zemi naše oči vo vesmíre?
Mgr. Bc. Roman Bohovic, Ph.D. (PřF MU Brno)
Dnes už môže postaviť a vypustiť malú družicu na pozorovanie Zeme takmer každý. Nízka obežná orbita je rušné miesto, kde začína byť tesno. Nás ale zaujíma, čo tieto družice dokážu, na čo sú dobré, predovšetkým tie s optickými kamerami. Napodiv, dnes sme ďalej v dostupnosti družíc, než v ich využití v bežných aplikáciách na Zemi. Tých však nie je málo - od poľnohospodárstva, kde navigujú precízne traktory, cez monitoring kvality ovzdušia až po vyhodnocovanie množstva uhlíku, ktorý zachytávajú stromy. Skrátka dáta z pozorovania Zeme majú množstvo praktických aplikácia všade okolo nás. A práve tie sa vo World from Space snažíme hľadať a posúvať.
Částicová fyzika v laboratoři CERN
Mgr. Jiří Kvita, Ph.D.
Částicová fyzika v laboratoři CERN se netočí jen kolem největšího urychlovače LHC. Součástí přednášky tak bude nejen virtuální exkurze k největšímu současnéhu částicovému experimentu ATLAS, ale také ukázka stolního experimentu, který umí rozeznat jednotlivé částice. Jak vidí částice experiment ATLAS, a jaké vidí zase kapesní detektor na palubě letadla? Jaké je spojení laboratoře, kde se urychlují zejména protony, s fyzikou lehkých a téměř neinteragujících neutrin? Ukážeme si, že získat částice o vysokých energiích může být v něčem podobně obtížné jako zkoumat ty na mnohem nižších energiích.
S fotony se musí počítat
Mgr. Josef Hloušek, Ph.D.
Hlavním objektem zájmu v kvantové optice jsou fotony. Metody pro jejich vytváření, manipulaci a měření představují klíčové výzvy kvantových technologií s čím dál větším mezioborovým přesahem. Například kvantová kryptografie je již komerčně dostupnou technologií, která bezpečnost zašifrované komunikace garantuje přímo zákony kvantové fyziky. Kvantová metrologie posouvá hranici rozlišení při detekci a umožnila tak objev gravitačních vln. Pokročilá multifotonová detekce je nezbytná i při analýze fluorescenčních sloučenin pro identifikaci a kvantifikaci chemických činidel nebo v optické mikroskopii biologických a medicínských vzorků. A v neposlední řadě i pro kvantové počítače a simulátory na fotonické bázi je kritické pracovat s jednofotonovými kvantovými stavy.
„Termodynamika z nezvyklých úhlů“ s podtitulem „Maxwellův démon, černé díry, fotony, počítače...“
prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.
Budiž světlo
Mgr. Marek Rác, Ph.D.
Luminiscence je spontánní záření pevných nebo kapalných látek. Na některé druhy luminiscence narazíme každý den (elektroluminiscence LED diod, fotoluminiscence zářivek či katodoluminiscence televizní obrazovky), jiné jsou méně časté (triboluminiscence vyvolaná působením tlaku, radioluminiscence vyvolaná ionizujícím zářením). V rámci přednášky si vysvětlíme základní princip luminiscence, ukážeme si příklady z běžného života, a na závěr se rozpovídáme o bioluminiscenci živých organismů a jejím významu.
Jak vzniká lidský hlas?
prof. RNDr. Jan ŠVEC, Ph.D. et Ph.D.
Seznámíme se s procesy vzniku hlasu v lidském těle. Podíváme se, jak kmitají hlasivky, jaký zvuk díky tomu vzniká a jak se tento zvuk mění v dutinách nad hlasivkami, tak aby vznikl finální hlas. Také si vysvětlíme, co je to akustické spektrum a jak lze hlas rozložit na jednotlivé složky.
Nejteplejší nebo nejchladnější léto?
Mgr. Jan Veselý (Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy)
Evropská kosmická agentura provozuje v rámci programu Copernicus družice Sentinel, které sledují Zemi – fotografují, měří různé veličiny. Na základně dat o teplotě oceánu je vystavěna tato dílna. Podle družicových měření byla v červenci 2023 průměrná globální teplota oceánu rekordní, o 0,6 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Zdá se to jako malá odchylka, ale ve skutečnosti to znamená obrovské teplo, jež se uvolní do atmosféry a přemění se v kinetickou a potenciální energii. Půjdeme cestou pátrání po energii uvolněné při různých známých fyzikálních dějích. Za alespoň řádově srovnatelnou energií se budeme muset vydat až do vesmíru.
Za hranice viditelného: Rentgenové a gama záření ve službách lidského poznání
Mgr. Vlastimil Vrba, Ph.D.
Během více než jednoho a čtvrt století od jejich objevu se rentgenové a gama paprsky staly nedílnou součástí široké škály vědeckých, lékařských a technických disciplín. Podívejme se na fascinující cestu, kterou prošlo poznávání světa skrze toto „neviditelné“ záření – od prvních experimentů a aplikací až po moderní fotonové zdroje a nově přicházející výzvy. Jak například měřit čas přesněji pomocí „jaderných hodin“ či jak vytvořit gama laser? Přednáška poskytne komplexní pohled na vývoj a význam rentgenových a gama paprsků ve službách lidského poznání.
Science show
lektoři Pevnosti poznání
Workshopy pro učitele
Vlnové a částicové vlastnosti elektronů a jejich demonstrace
RNDr. Aleš Trojánek, PhD. (Gymnázium Velké Meziříčí)
Experimenty s vypůjčitelnými termokamerami
lektoři Pevnosti poznání
